|
|
Vizualizace zločinu v normalizační kinematografii
Škopková, Andrea ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
66 Vizualizace zločinu v normalizační kinematografii Abstrakt Práce se zabývá otázkou, nakolik a jakým způsobem se normalizace prostřednictvím státem řízené kinematografie podepsala na podobě zobrazování zločinu a zločinnosti ve snímcích kriminálního a detektivního žánru. Předkládaná práce se pokouší zachytit schémata a mantinely, ve kterých se pohybovala dramaturgie české filmové žánrové produkce během tzv. normalizace. Práce vychází z možností porovnání dostupných dat a studií o reálné kriminalitě s jejím filmovým obrazem. Součástí práce je kapitola věnovaná mezioborovým, zejména sociologickým souvislostem zkoumání zločinu a jeho reflektování společností. Další část textu zahrnuje historický a právně-historický kontext zkoumaného tématu, resp. proměn trestního práva. Společně s popisem některých vybraných motivů filmového vyprávění a zhodnocením, nakolik a jakým způsobem jsou vybraná kriminologická témata (např. recidiva, problém sociálních patologií) reflektována dobovou odbornou literaturou (případně statistikami) a filmem, ilustruje práce na konkrétních příkladech, jakými způsoby se normalizační ideologie mohla projevit ve filmové produkci sloužící primárně k zábavě diváků (veřejnosti). Dovětkem práce zhodnocuje i další možnosti analýzy takového souboru, včetně nastínění některých limitů, které jsou jí...
|
|
|
Nový zákoník, nebo redakce původního? Porovnání českých zemských zřízení z let 1500 a 1549
Stojan, Marek ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje porovnání dvou klíčových kodifikací českého zemského práva první poloviny 16. století, a to Vladislavského zřízení zemského a Zemského zřízení z roku 1549. Cílem je zodpovědět na otázku, zda je možné na mladší ze zákoníků pohlížet stejně, jak tak činí dosavadní historiografie. Tedy, že Zemské zřízení z roku 1549 je pouhou redakcí Vladislavovy kodifikace. Rád bych se zamyslel nad tím, jestli rozdíly obou děl nedosahují takové míry, že bychom měli spíše hovořit o dvou relativně samostatných zákonících. Faktem je, že oba právní předpisy vznikaly ve velmi odlišném prostředí a působily na ně různé ideové i personální vlivy. Odlišná je také struktura textu a obsahová stránka obou zákoníků. Pro podobu práva obecně, nejen v rámci raného novověku, je klíčové rozložení moci uvnitř státu, což se samozřejmě podepsalo na výsledné podobě obou kodifikací. V první kapitole se zaměřím na zasazení obou zákoníku do celkového právněhistorického kontextu, s důrazem na okolnosti vzniku, průběhu přípravných prací a reálných dopadů na rozložení moci v rámci zemí Koruny české. Pozornost bude také věnována státoprávnímu myšlení v dílech vybraných klasiků. Dalším mým cílem je zaměřit se i na celkový právní vývoj nejen v rámci Českého království, ale i Markrabství moravského. Jsem toho názoru, že tento...
|
|
|
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou
Urban, Michael ; Blažek, Lukáš (oponent)
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy vodního práva a právních vztahů spojených s vodou na území České republiky. Podává výklad o dané problematice od počátků českého státu do současnosti. Práce je rozdělena do šestnácti chronologicky navazujících kapitol zaměřených na jednotlivá údobí vývoje této problematiky. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny na dílčích podkapitoly pojednávající o podoborech vodního práva a právních vztazích spojených s vodou. První čtyři kapitoly představují teoretický úvod a společný základ pro ostatní kapitoly. První kapitola obsahuje rozbor pojmu vodního práva a systematiku vodního práva. Druhá kapitola provádí nástin vývoje vodního práva ve starověku jako osvětlení nejstarších kořenů vodního práva. Třetí kapitola pojednává o základech a struktuře římského vodního práva coby metodologického základu oboru vodního práva. Čtvrtá kapitola se zabývá základními rysy vývoje vodního práva na území států sousedících s Českou republikou. Kapitoly 5-15 tvoří jádro práce a pojednávají o jednotlivých údobích vývoje českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou. Kapitola pátá pojednává o vývoji v předhusitském období. Šestá kapitola pojednává o vodním právu v období stavovského státu. Sedmá...
|
|
|
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou
Urban, Michael ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy vodního práva a právních vztahů spojených s vodou na území České republiky. Podává výklad o dané problematice od počátků českého státu do současnosti. Práce je rozdělena do šestnácti chronologicky navazujících kapitol zaměřených na jednotlivá údobí vývoje této problematiky. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny na dílčích podkapitoly pojednávající o podoborech vodního práva a právních vztazích spojených s vodou. První čtyři kapitoly představují teoretický úvod a společný základ pro ostatní kapitoly. První kapitola obsahuje rozbor pojmu vodního práva a systematiku vodního práva. Druhá kapitola provádí nástin vývoje vodního práva ve starověku jako osvětlení nejstarších kořenů vodního práva. Třetí kapitola pojednává o základech a struktuře římského vodního práva coby metodologického základu oboru vodního práva. Čtvrtá kapitola se zabývá základními rysy vývoje vodního práva na území států sousedících s Českou republikou. Kapitoly 5-15 tvoří jádro práce a pojednávají o jednotlivých údobích vývoje českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou. Kapitola pátá pojednává o vývoji v předhusitském období. Šestá kapitola pojednává o vodním právu v období stavovského státu. Sedmá...
|
|
|
Historie právní ochrany dřevin na českém území
Šimandl, Milan ; Šouša, Jiří (oponent)
Historie právní ochrany dřevin na českém území Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy ochrany dřevin rostoucích mimo les na území České republiky. Podává ucelený popis dané problematiky od počátků českého státu do současnosti, a to v širších souvislostech. Práce je rozdělena do šesti částí zaměřených na jednotlivé tematické okruhy. Jednotlivé části se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce se věnuje nejstaršímu období od starověku do 18. století. Na rozdíl od ostatních částí neobsahuje striktní dělení mezi jednotlivými oblastmi, neboť popisuje společný základ pro části následující. V tomto období byla hlavním cílem ochrana dřevin ve smyslu majetkovém - tedy před krádežemi a pychem. Druhá část předkládané práce se zaměřuje na vývoj právní úpravy silničních stromořadí a alejí od 18. století do současnosti. Tato stromořadí jsou důležitými krajinotvornými prvky, ale rovněž chránila silnice a provoz na nich. V minulosti bylo na jejich výsadbu a ochranu vydáno velké množství předpisů. Současný právní řád nepřináší silničním stromořadím žádnou významnější speciální úpravu. Třetí část práce pojednává o ochraně dřevin jako přírodních památek, která se formovala od 19. století. Zahrnuje nejen jednotlivé dřeviny považované za přírodní památky, ale i území s cennými dřevinnými...
|
|
|
Mezní právo a jeho rituály v době přemyslovské
Razim, Jakub ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
MEZNÍ PRÁVO A JEHO RITUÁLY V DOBĚ PŘEMYSLOVSKÉ ABSTRAKT: Je-li historikovou ambicí přispět k všestrannému pochopení života středověkého člověka, jenž byl celou svou existencí ukotven v obyčejové právní kultuře své doby, je jen přirozené, že se v zorném poli ocitají právo a jeho rituály. Rituální akty jednak vyvíjely normativní tlak na společnost, jednak spoluutvářely představy lidí o tom, co bylo kdysi vnímáno jako správné a spravedlivé. V předkládané práci jsme za časový rámec zvolili stále ne zcela probádané období Přemyslovců a z bohatého rituálního koloritu jsme se zaměřili na tzv. ochoz a objezd. Jednalo se o zvykově dodržované pěší či koňské průvody, odehrávající se obřadně před zraky publika z blízka i z dáli. Cílem jejich pořádání bylo zjištění a zajištění nejzazší meze, po kterou bylo povoleno vykonávat panství, nebo vlastnické právo na formálně ohraničeném území. Po historiografickém přehledu o dílech a jménech, spjatých s dějinami hraničení, byla probrána i pramenná báze, bez níž se nelze při psaní o mezním právu obejít. Protože v přemyslovské epoše do roku 1306 nejsou po ruce ani zákoníky, ani učené traktáty o právu, nezbývá než obrátit zrak jinam. Někdy strohé, jindy výmluvnější údaje o právním režimu hranic jsme mohli načerpat z dokumentů úředních, nebo též diplomatických, jež se zrodily z...
|
|
|
Nevystavěné srdce státu. Snahy o stavbu nového Národního shromáždění a vládní čtvrti v meziválečné Praze a jejich neúspěch
Kober, Jan
Kapitola se zabývá několika různě pojatými československými architektonickými soutěžemi v období 20. let XX. století, jejichž společným jmenovatelem je otázka umístění nové budovy Národního shromáždění a k němu situovaných vládních budov. Ze soutěží, které příspěvek přibližuje, vzešlo několik mimořádně kvalitních a dodnes v přehledech dobové architektury zmiňovaných návrhů. Příspěvek osvětluje poměrně složitý vývoj dnes zapomenutých sporů a ukazuje, jakým způsobem vedly konflikty o umístění a podobu parlamentní budovy k tomu, že výsledkem (v některých svých fázích původně dynamického) procesu bylo nakonec rozhodnutí nestavět. Vlivem uvedených rozporů však rovněž došlo k neobvyklému řetězení soutěží a tedy i k vytvoření zajímavých architektonických návrhů, které by jinak nikdy nevznikly.
|
|
|
Vyšetřování protistátní trestné činnosti příslušníků československé armády v letech 1948 - 1989
Polnar, Stanislav ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Klimko, Jozef (oponent) ; Kuklík, Jan (oponent)
Vyšetřování protistátní trestné činnosti příslušníků československé armády vletech 1948 - 1989 Abstrakt Cílem této disertační práce je rekonstruovat proces vyšetřování politické delikvence příslušníků československé armády, respektive jiných příslušníků ozbrojených sil, v periodě let 1948 - 1989. Autor se zaměřil na popis problematiky v širším kontextu vývoje socialistického práva, československého státu a dobové mocensko-politické struktury. V řešení uvedeného tématu bylo použito metod právněhistorické vědy, tedy ve své podstatě interdisciplinárního přístupu na rozhraní právní a historické vědy. Oborově text spadá do oblasti recentního oboru trestního práva hmotného a procesního. Kromě rozboru podstaty protistátní trestné činnosti disertace obsáhle čerpá z archívních dokumentů spisové povahy jakožto aktů aplikace práva vyšetřujících bezpečnostních orgánů a orgánů vojenské prokuratury. Při tom se text práce opírá i o rozbor takových méně tradičních historických pramenů, jejichž použití je obvykle spojováno s předmětem soudobých dějin, konkrétně například o filmové dokumenty či vzpomínky přímého účastníka. Uvedený základní algoritmus badatelské práce se autor pokusil vsadit do kontextu vývoje politického vývoje Československa po únorových událostech roku 1948. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti v soukromém právu
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Co je to odpovědnost? Na této "velké" otázce si v posledních 60 letech vylámal zuby nejeden český právní teoretik. Dominujícím přístupem k odpovědnosti je u nás v současnosti tzv. teorie sankce, podle které je odpovědnost sekundární sankční povinností, která nastupuje jako sankce za nedodržení povinnosti primární. Zároveň bývá ale paradoxně odpovědnost koncipována jako tzv. aktivní odpovědnost, tedy odpovědnost za dodržení povinnosti. Tím vzniká specificky "český" problém odpovědnosti: člověk odpovídá, protože je sankcionován, a zároveň je sankcionován, protože je odpovědný. Odpovědnost se takto tváří jako vnitřně rozporný a nesmyslný koncept, neboť obě koncepce mají ambici popisovat odpovědnost v témže rozsahu (jsou koextenzivní). Nejnovějším trendem české teorie práva je proto skeptický přístup, který se snaží problematickému pojmu odpovědnosti úplně vyhnout. Na druhé straně, podíváme-li se do zahraniční literatury, smysluplná debata o odpovědnosti dnes stojí v základu analytických i normativních přístupů k právu a ovlivňuje další rozvoj právního myšlení a právní regulace v Evropě. Běžně se tu přitom, na rozdíl od české literatury, rozlišuje mezi odpovědností (Verantwortung/responsibility) a zavázaností (Haftung/liability). Ale proč? Odkud se "český" problém odpovědnosti vzal? Kde začal? Odkud se...
|
|
| |
host ::
RSS.